pondělí 23. září 2013

Jak to bylo minule?

V jednom z předchozích příspěvků jsem naznačoval, že dojde i na ohlédnutí a připomenutí, jak probíhala volba děkana FA ČVUT minule, tedy přesněji řečeno předminule v roce 2005 (vysvětlení, proč přeskakuji volbu v roce 2009 najdete zde)Myslím, že cca týden před uzavřením kandidátek nastává ta pravá chvíle. 

Na úvod je třeba zmínit (leckdo už třeba mohl zapomenout a drtivá většina současných studentů tu dobu nemůže pamatovat, protože tehdy ještě na škole nestudovala), že před osmi lety byla fakulta v dost odlišné kondici, než je nyní. A to rozhodně nikoli v kondici nejlepší...

Vedle toho, že studium na ní charakterizoval každodenní poměrně únavný turismus mezi pěticí budov, ve kterých sídlila, nebo nedůstojné čekání ve frontách v nekonečných depresivních chodbách pověstného "Áčka", tak mj. de facto neexistovaly její webové stránky. A jistě si také mnozí vybaví nejeden model, jehož pouť skončila ve dveřích nepředvídatelně se chovajících výtahů, které jej nebohému studentovi radujícímu se, že se konečně vejde dovnitř, nekompromisně sešrotovaly většinou jen pár minut před odevzdáním...

Nicméně byly tu i poněkud závažnější záležitosti - pedagogické obsazení tehdy nebylo ani zdaleka optimální, fakulta měla finanční problémy a potýkala se také s kauzou ohledně pofidérních manipulací s diskovými poli v GAPPĚ (počítačová učebna na FA), kde docházelo k častým výpadkům emailových služeb, které patrně nebyly úplně náhodné... Ostatně v té době fakultu sužovaly i jiné podezřelé kroky, jako např. neprůhledný nákup výpočetní techniky a předraženého nábytku bez výběrových řízení, kdy panovalo přesvědčení, že zakázky byly pravděpodobně účelově rozděleny na částky pod 2 mil. Kč. Celá záležitost nakonec vyústila v podání trestního oznámení na neznámého pachateleTo vše ovšem víceméně za nezájmu tehdejšího děkana prof. Šlapety, který se raději snažil orientovat na mezinárodní školní diplomacii, než aby řešil problémy uvnitř školy...

Situace tedy nebyla nikterak vábná, fakulta nefungovala a změna kurzu byla nutností. Budoucí vedení také čekala příprava realizace nové budovy a tak jediné, čeho si mohl být úspěšný kandidát opravdu jist, bylo, že postavit školu na nohy bude obnášet spoustu práce. I přesto (nebo právě proto) se nakonec rozhodovalo mezi čtyřmi kandidáty, kterými byli:


Ing. arch. Regina Loukotová, Ph.D. (*1971)

kandidátský projev zde (MP3)

<<< volební program


doc. Ing. arch. akad. arch. Jiří Mojžíš (*1943)

kandidátský projev zde (MP3)

<<< volební program














prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. (*1947)

kandidátský projev zde (MP3)

<<< volební program




Ing. arch. ir. Zdeněk Zavřel (*1943)

kandidátský projev zde (MP3)

<<< volební program 



















Fotografie z představení kandidátů konaného 16. 11. 2005:

Ing. arch. Regina Loukotová, Ph.D.



  doc. Ing. arch. akad. arch. Jiří Mojžíš


  prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc.


  Ing. arch. ir. Zdeněk Zavřel


  publikum na představení kandidátů


Volba děkana na zasedání Akademického senátu 24. 11. 2005: 

zasedání AS FA ČVUT


 Zdeněk Zavřel a Vladimír Šlapeta při volbě


Ve volbě nakonec zvítězil Zdeněk Zavřel - viz zde. Získal 9 hlasů z celkového počtu 15 členů AS a 1. 2. 2006 následně zahájil své první (tehdy čerstvě schválenou novelou zákona č. 552/2005 Sb. ze tří na čtyři roky prodloužené) funkční období. Druhý skončil prof. Šlapeta se 6 hlasy. Regina Loukotová a doc. Mojžíš nezískali ve volbě žádný hlas.

O čtyři roky později pak Zdeněk Zavřel svůj mandát obhájil, když neměl protikandidáta a ve volbě konané 25. 11. 2009 získal 13 hlasů od 14 přítomných senátorů - viz zde.

__


Zvukové záznamy, fotografie a další podklady z představení kandidátů a volby v roce 2005 poskytl Jan Kazimour, tehdejší místopředseda AS FA ČVUT.

2 komentáře:

  1. Ve volbách v roce 2005 jsme si jako studentští senátoři jasně uvědomovali, že jsme silní, pokud jsme jednotní. Shodli jsme se v předstihu, že oslovíme Ladislava Lábuse, jako vhodného kandidáta na děkana. Tehdy nás odmítl, ale cítil se naší důvěrou zavázán. Oslovil tehdy Zdeňka Zavřela a zprostředkoval první seznamovací setkání. Pan Zavřel se ukázal jako nejvhodnější kandidát a rozhodli jsme se jej jednohlasně podpořit. Tuto skutečnost jsme pošeptali i několika nerozhodnutým pedagogickým senátorům, kteří se přeci jen ostýchali jít do boje proti "zaměstnavateli". Výsledkem byla změna na postu děkana, který se sice v prvních letech nevyhnul přešlapům, ale postupem času školu stabilizoval a nyní ji relativně velice úspěšně vede.
    Zda se dnešní studenští senátoři s odstupem osmi let zachovají podobně, to těžko říci. Stejná otázka stojí však i před Ladislavem Lábusem. Má podpora trvá.

    Jan Kazimour

    OdpovědětVymazat
  2. Jako současní studentští senátoři si to samozřejmě uvědomujeme, k 5 stačí do 8 jen 3 hlasy, a to je velká síla, ale i odpovědnost. Jsem ráda, že i když jsme složeni z různých názorů a pozic, dokážeme diskutovat a shodnout se na tom, co si myslíme, že je pro školu a hlavně její studenty nejlepší postup.

    OdpovědětVymazat